Rakovina děložního čípku

Příznaky

Začáteční stádia rakoviny děložního čípku (cervix) a dělohy obvykle nezpůsobují žádné zdravotní potíže. S postupným rozvojem onemocnění však nastupují různé problémy.

Rakovina děložního čípku – krvácení mimo menstruace, silné menstruační krvácení, bolestivý pohlavní styk, vodnatý a zapáchající výtok. V pokročilém stádiu se přidružují i bolesti pánve a podbříšku.

Rakovina dělohy – nepravidelné krvácení, bolesti pánve, zad a nohou. Poruchy vyprazdňování a močení. V pozdějším období hubnutí, stupňování bolestí a únava.

RIZIKOVÉ SKUPINY

Rakovina děložního čípku je nejčastějším nádorovým onemocněním, postihuje především ženy mezi 45. až 55. rokem života. V poslední době se výskyt tohoto onemocnění dává do souvislosti s častým pohlavním onemocněním, které se nazývá condylomata acuminata (kondylomata, bradavičnaté výrůstky způsobené papilomavirem HPV). K dalším rizikovým aspektům sexuálního života, které zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění, patří pohlavní styk před 18. rokem života, střídání partnerů a více než 5 těhotenství.

Nebezpečí představuje také infekce harpes genitalis, HIV, užívání léků, které tlumí imunitní systém, kouření, nedostatek vitamínu C, kyseliny listové a betakarotenu.

Rakovina dělohy patří k nejčastějším nádorům ženských pohlavních orgánů. Vyskytuje se obvykle po 50. roce života. Riziko vzniku onemocnění zvyšuje obezita, pozdní menopauza (po 52. roce), nepodstoupené těhotenství, léčba estrogeny nebo tamoxifenem (blokátor estrogenů, který se používá při prevenci a léčbě rakoviny prsu).

PRŮBĚH

Rakovina děložního čípku začíná prorůstáním abnormálních buněk na sliznici (dysplazie). Stav, kdy buňky přerostou část děložního čípku nebo celý čípek, se nazývá carcinoma in situ. Pak se nádor začne šířit do hlubších vrstev. Rané stádium nezpůsobuje žádné bolesti ani jiné potíže. Krvácení a bolesti se objeví při rozšíření nádoru do pochvy, pánve, kostí, střev, močového měchýře a lymfatického oběhu.

Rakovina dělohy začíná nadbytečným růstem normálních buněk (hyperplazie) endometria, tedy sliznice, která tvoří výstelku dělohy. Rakovina vznikne přeměnou těchto buněk na nádorové, nejčastěji v endometriálních žlázách. Estrogeny podporují růst nádoru stimulací endometria. Před menopauzou je nárůst děložní sliznice normální součástí menstruačního cyklu – v estrogenové fázi cyklu se děloha připravuje na přijetí vajíčka. Pokud vajíčko není oplodněno, zvýší se hladina progesteronu, který přeruší růst, děložní sliznice se vychlípí a při menstruačním krvácení se odplaví.

Neléčená rakovina dělohy se šíří obvykle dolů, směrem k čípku a pochvě. Pak přerůstá přes stěnu dělohy do okolních orgánů, vejcovodů, vaječníků, konečníku a močového měchýře. Ložiska rakoviny mohou postihnout i játra, plíce, kosti a mozek. Objevují se bolesti v oblasti pánve, dolní části zad a nohou. Vzácná forma nádoru, který vychází ze svaloviny dělohy, se nazývá děložní sarkom. Endometriální stromální sarkom vzniká z buněk obklopujících žlázky dělohy.

CO DĚLAT

Časné stádium rakoviny děložního čípku a dělohy je dobře léčitelné; nejdůležitějším bodem prevence rakoviny jsou proto pravidelné prohlídky a včasné zachycení onemocnění. Při nepravidelném krvácení, bolestech při pohlavním styku a po něm anebo při jiných potížích navštivte lékaře.

Operace a další léčebné postupy jsou často bolestivé, proto si vyžádejte od svého lékaře analgetika nebo se informujte o jiných možnostech zvládání bolesti. Ozařování vyvolává nevolnost, únavu, průjmy a další nepříjemné problémy. Nevolnost a jiné obtíže zmírní léky a pravidelný odpočinek .

Rekonvalescence po odstranění dělohy trvá přibližně 6 týdnů.

Nezvedejte žádné těžké věci, dokud se rána zcela nezahojí. Bolesti operační jizvy zmírní ledový obklad. Pohlavní styk je možný až po konzultaci s lékařem. Soulož bývá často bolestivá, zejména pokud se při operaci zkrátila pochva; navíc po odstranění vaječníků – zdroje estrogenů – zůstane sliznice pochvy suchá. Pomoci mohou poševní lubrikanty na vodní bázi a nalezení vyhovující polohy.

LÉČBA

Operace

Volba terapie závisí na rozsahu a poloze nádoru. Carcinoma in situ v oblasti čípku se vždy léčí chirurgicky. Po provedení biopsie (odběr vzorku) se postižená tkáň odstraní mechanicky, elektricky nebo laserovou konizací.

Začáteční stádia rakoviny děložního čípku se obvykle léčí konizací – klínovitým vyříznutím nádoru a okolní tkáně ve tvaru kužele. Po tomto zákroku mohou ženy otěhotnět a mít děti. Pokročilé nádory většinou vyžadují hysterektomii – odstranění celé dělohy a části pochvy, vejcovodů, vaječníků a lymfatických uzlin, které se vyšetřují na přítomnost nádorových buněk.

Endometriální hyperplazie u mladých žen, které chtějí mít děti, se většinou řeší kyretáží. Při tomto zákroku se čípek roztáhne (dilatuje) a pak se kyretou (nástroj ve tvaru lžíce) seškrabe poškozená sliznice dělohy. Při rakovině dělohy se provádí hysterektomie a podle rozsahu nádoru se odstraní i další pohlavní orgány.

Ozařování

U většiny žen následuje ozařování po operaci. Oblast pánve se ozařuje buď z vnějšího zdroje nebo se přímo do děložního zavedou malé radioaktivní jehly či sondy. Pokud je nádor velmi rozsáhlý, ozařuje se před operačním zákrokem, aby se zmenšil. Rakovina v pokročilém stádiu, kdy nádor prorůstá přes stěnu pánve, se již obvykle operovat nedá. Základem léčby se pak stává radioterapie.

Chemoterapie

Chemoterapie je aplikována, pokud se nádor rozšířil mimo pohlavní orgány. Zároveň s ní se užívají léky, které tlumí nepříjemné vedlejší účinky (léky proti zvracení), a nesteroidní analgetika, např. paracetamol či acylpyrin, případně kodein, morfin a jiné opioidní preparáty. Součástí léčby mohou být hormony, obvykle progesteron, který zpomaluje růst nádorů stimulovaných estrogenem a snižuje rizko recidivy.

PREVENCE

Vyvolávající příčina tohoto onemocnění není známa; většina odborníků se však domnívá, že riziko výskytu rakoviny děložního čípku výrazně snižuje bezpečný sex. K základním preventivním opatřením patří pohlavní styk až po 18. roce života, omezení počtu sexuálních partnerů a používání kondomů jako ochrany před pohlavními chorobami (condylomata, herpes genitalis).

Ke snížení rizika vzniku rakoviny dělohy přispívá udržování optimální hmotnosti a omezení příjmu živočišných tuků v potravě.

K hormonální substituční terapii estrogenem v menopauze se přidává progesteron, který snižuje riziko výskytu rakoviny endometria.